www.projasneni.cz

Radůza: Půjdu, kam chci

05.10.2011, 08:48, Jaroslava Křížová

A TEĎ HNED!!!

PŮJDU, KAM CHCI

Pokoj rozvoněl se vínem
minem se, neminem -
jako ty mě nemá nikdo rád.
Bůh na zem hvězdu shodil,
když po nebi chodil,
teď si můžu něco přát.

Papírový draky,
slunce, hory, mraky.
Umět chtít to, co mám.
Poznat, když se mýlím,
opustit v tu chvíli
pro neznámé to, co znám.

Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen přiznat, oplakat, zapomenout.
Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen zapomenout.

Ty mý ubrečený křivdy
nestaly se nikdy.
To jen sen se mi zdál.
To jen moje chtění
cestu kroutí, mění,
to jen cíl je mnohem dál.

To jen neznám sebe samu,
z lenosti se klamu,
zbytečně mám někdy strach.
Často mě i zviklá
to, na co jsem zvyklá.
Pomni, že jsi jenom prach.

Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen přiznat, oplakat, zapomenout.
Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen zapomenout.

---

Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen přiznat, oplakat, zapomenout.
Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen zapomenout.

Pokoj rozvoněl se vínem
minem se, neminem -
jako ty mě nemá nikdo rád.
Bůh na zem hvězdu shodil,
když po nebi chodil,
teď si můžu něco přát.

Papírový draky,
slunce, hory, mraky.
Umět chtít to, co mám.
Poznat, když se mýlím,
opustit v tu chvíli
pro neznámé to, co znám.

Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen přiznat, oplakat, zapomenout.
Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen zapomenout.

Půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen přiznat, oplakat, zapomenout.
Já půjdu, kam chci a nikdy mě nedoženou.
Musím jen zapomenout.