Hodnota každého člověka

Máte se rádi? Svoji bytost? Sebe se vším všudy kým jste, jak se projevujete? Nejen ty části, které se Vám na Vás líbí. Umíte se milovat ve chvílích, kdy nezvládáte? Když nevíte kudy kam? Když se chováte jinak než byste si představovali? Když máte pocit, že selháváte? Najdete dostatek lásky, abyste sami sobě dokázali otevřít srdce a soucítit? Říct: "Neopouštím Tě. Jsem tu s Tebou. Se vším Tvým zmatkem."

Pokud ano, léčíte sami sebe, svoje vztahy, rodinu i tuhle zemi. Učíte se sebevědomí, vlastní hodnotě. Vytváříte víc lásky na světě, když láskou sytíte sami sebe. Nic Vás nenutí bojovat sami se sebou, a ve většině případů ani s druhými. Nemusíte je z pocitu vlastní slabosti/nedostatečnosti/křivdy, přeprat. Nemusíte vypadat větší, lepší, mít pravdu. Pak jste schopni stvořit víc míru v sobě i ve svém okolí. A z toho míru se tvoří úplně jinak než z boje... 

Ani já teď nemusím napsat nějakou úžasnou univerzální pravdu, největší a neomylnou. Ale můžu se podělit o svůj střípek světa, jehož jsem součástí. O svoje vnímání.

Věřím, že jsme se sem narodili, abychom tu každý prožili svoji jedinečnou kvalitu. Abychom tu zazářili podobně jako září hvězdy na nebi... Čím víc lásky a pochopení pro sebe (a tím i pro druhé) máme, tím šťastnější jsme.  Čím víc šťastných hvězd, tím šťastnější svět...

Jarka

Cítíš se někdy
jako plastová taška
poletující větrem,
která chce začít znova?

Už jsi se někdy cítil
tenký jako papír,
jako domeček z karet
jedno fouknutí před zřícením?

Už jsi se někdy cítil
tak hluboko pohřbený
křičící šest stop pod zemí,
ale zdá se, že nikdo nic neslyší?

Víš, je tu pro tebe ještě šance
Protože je v tobě jiskra

Prostě musíš zažehnout světlo
a nechat ho zářit
prostě vlastnit noc
jako čtvrtého července

Protože, zlato, ty jsi ohňostroj,
pojď a ukaž jim, za co stojíš
ať říkají "o.., o.., o.."
jak vystřeluješ přes oblohu

Zlato, ty jsi ohňostroj,
pojď a nechej své barvy vybuchnout
ať říkají "o.., o.., o.."
opustíš je padajíc dolů

Nemusíš se cítit jako plýtvání místem
jsi originální, nenahraditelný
kdybys jen věděl, co přinese budoucnost
po hurikánu přijde duha

Možná jsi důvod, proč jsou všechny dveře zavřené,
tak můžeš otevřít ty, které tě povedou perfektní cestou
Jako blesk, tvoje srdce vystřelí
a až bude čas budeš vědět, že

Prostě musíš zažehnout světlo
a nechat ho zářit
prostě vlastnit noc
jako čtvrtého července

Protože, zlato, ty jsi ohňostroj,
pojď, ukaž jim, co v tobě je
ať říkají "o..., o.., o.."
jak vystřeluješ po obloze

Zlato, ty jsi ohňostroj,
pojď a nechej své barvy vybuchnout
ať říkají "o.., o.., o.."
opustíš je padajíc dolů

Bum, bum, bum,
ještě jasnější než měsíc, měsíc, měsíc
bylo to vždycky v tobě, tobě, tobě
a teď je čas to nechat projít, projít

Protože, zlato, ty jsi ohňostroj,
pojď a ukaž jim, co v je v tobě
ať říkají "o.., o.., o.."
jak vystřeluješ přes oblohu

Zlato, ty jsi ohňostroj,
pojď a nechej své barvy vybuchnout
ať říkají "o.. o.. o... "
opustíš je padajíc dolů "o.. o... o..."

Bum, bum, bum,
ještě jasnější než měsíc, měsíc, měsíc
Bum, bum, bum,
ještě jasnější než měsíc, měsíc, měsíc